Příběh Lilith je starý jako lidstvo samo. Byla stvořena Bohem jako první ženu Adama. Vznikla z ohně, v němž se Bůh vzhlédl. Byla proto krásná, nespoutaná, spalující, ale i hřejivá. Měla plusy i mínusy, něhu a sílu, lásku i nenávist, radost i žal, cit a touhu, ženu i muže.
Příběh Lilith a Adama
Lilith byla první osazenkyní Země, z jejíhož žebra stvořil Adama. Jenže Lilith nesahal ani po kotníky. Byl strašné nemehlo. Nechoval se jako chlap. Neuměl to s ženami. Byl hloupý. Lilith ho musela všemu učit. Byl to ale ňouma a nemehlo, moc mu to nešlo. Byl to sobec. Ale i přesto ho Lilith naučila všemu, co dělá člověka člověkem. Lilith a Adam byli na stejné úrovni, byla rovnoprávná. Byla známá i tím, že odmítala spát pod Adamem. Ten si ji chtěl podmanit, pokořit, dostat ji tam, kam chtěl, vygradoval spor, který měl za to, že Lilith nechala agresivního Adama v zahradě a jednoduše od něj odešla.
Jak se Bůh k Lilith odvrátil zády, jen proto, že chtěla být rovnoprávná a svobodná
Bůh za ní sice poslal anděly s příkazem, aby se vrátila, ale ona to odmítla s tím, že násilí, agrese a útlak ať si užije někdo jiný. Ona už se k Adamovi nevrátí nikdy. Raději se prý stane nevěstou démonů, že ti více tolerují to, co chce, to, co se jí líbí a nelíbí, že s nimi může být svobodná, nebijí ji a nenutí ji do něčeho, co nechce a tak se i stalo. Díky tomu na svět pak přišla celá řada démonů (i když i toto ztvárnění z ní trochu přikresleně, aby v patriarchální době Adam vypadal jako muž chudák, kterého zavrhla mrcha žena).
A kam se toto ztratilo během éry patriarchátu? Nějak se to opomenulo dále vyprávět. Adam, který byl ve skutečnosti slaboch a nemehlo, který si dovoloval na ženu, byl opěvován a označen za silného muže. Ten však ve skutečnosti dlouho netruchlil. Jednoduše si zašel k Bohu pro novou ženu a ten mu dal Evu. Tentokrát však už neudělali tu chybu, aby se cítila rovnoprávná, měla muže poslouchat, plnit jeho sny, být po ruce, sloužit mu, uklízet mu měla...jenže Adam Evu nemiloval. Chtěl Lilith. Od té doby, co na svět přišla Eva, nemohl si dovolit být slabým, nemohl mít z něčeho strach. Musel být hrdina, jenže on se bál. Užíral se. Byl nešťatsný. Neměl na to neustále utěšovat ubulenou nudnou Evu, která na něj věrně čekala, neudělala nic od sebe.